Svobodná mysl

Původní řecké znění Origenova díla „De Principiis“ se nedochovalo. K dispozici je pouze latinský překlad od Rufina, který vznikl v roce 398. Ten však plně neodpovídá původnímu textu. Příčinou je, že Rufinus v origenistických sporech koncem 4. a začátkem 5. století Origenovo učení bránil a usiloval o to, aby nebylo odsouzeno jako kacířské. Proto odstranil nejodvážnější formulace. Výpustky a přepracování se týkaly hlavně těchto oblastí: učení o Trojici; povaha Krista; preexistence duše; vzkříšení; konec světa.

Člověk, jak ho popisuje Homér, ještě vůbec nevystupoval jako osobnost se svobodnou vůlí, neznal „vlastní“ rozhodnutí na základě prožívání svobody vnitřního života. Jeho zážitek byl diktován zvenčí, prožíval působení jemu nadřazených bohů, kteří ho buď chránili a varovali ho, nebo vystupovali jako jeho soudci a mstitelé, pokud jeho konání bylo v rozporu s jejich intencemi. Vina byla prožívána jako záležitost jistého kolektivu, rodiny či kmene apod.

Stvořil člověka Bůh, nebo vznikl z prvotního koacervátu aminokyselin v praoceánu? Náboženství tvrdí, že byl stvořen – a Oparinova a Darwinova teorie, že se vyvinul. Obě strany mají po ruce dostatek důkazů. Tak kde je pravda? A kdo říká, že stvoření a evoluce se vylučují?

První část triptychu

Druhá část triptychu

Třetí část triptychu

Středověká legenda o Mistru Eckhartovi a jeho hledání Boha