Svobodná mysl

Mezi základní duchovní principy patří spravedlnost. Ne ta lidská, tápající a často popletená, sobě nadržující a mající velké potíže s objektivitou, ale ta skutečná, která vidí celou pravdu odhalenou. Vidí všechny souvislosti bytí, všechny příčiny a následky, všechny skryté provázanosti života jako jeden obsáhlý celek. To je božský princip spravedlnosti, jehož člověk není schopen, a to nejspíš ani bezprostředně po smrti. Je však tehdy schopen sám sebe nahlédnout takového, jaký skutečně je, ne jaký si představoval, že je, nebo jaký si přál být a sám se do takové pózy stylizoval. Tady před sebou už nic neutají, protože tak úplně bez zavazadla není, nese si s sebou ranec svých činů, myšlenek i pocitů, které utvářely a provázely jeho život v těle. A tenhle ranec konfrontuje se skutečně objektivní spravedlností, jak je schopen či nucen ji nahlédnout.