Svobodná mysl

O co jde v umění? Co je vlastně umělecké tvoření a k čemu vůbec je? To jsou věčné otázky a dá se na ně najít nespočet odpovědí, přisuzujících umění to či ono poslání podle doby a podle zaměření a obzoru odpovídajícího. Jisté je to, že schopnost umělecké tvorby je dar promlouvat k duši jinak, než jazykem pojmů. Krátká báseň, píseň či výtvarné nebo hudební dílo se nás často dotkne zásadněji, než promyšlený filosofující výklad. Podmínkou ovšem je, aby umění bylo vnitřně pravdivé, tj. aby vycházelo z nejhlubších zdrojů, jichž je člověk schopen dosáhnout. Pokud se to podaří, má takové umění neobyčejnou moc volat duši k prazákladu, k pravdě, k Duchu, tedy k probuzení se v sobě samotné. Skutečné umění oslovuje integrální lidskou podstatu – já (tedy ne jen oblast pocitů, pouhou část člověka) – protože sama pravá umělecká inspirace je uchopována touto podstatou. Tady se při tvoření nedá lhát. Autentické jádro lidské bytosti nelze falšovat ničím jiným, žádnou selankou harmonie, řádu a „pozitivních vibrací“. Mělkost takového „z prstu vycucaného“ umění je zvlášť pro toho, kdo má s uměleckou tvorbou vlastní zkušenosti, snadno rozpoznatelná.