Tůňka
Za devaterými horami a devaterými řekami, možná však docela blízko, kdo ví, je jedna tůňka a v té tůňce žije žába. Ta má ve zvyku komentovat politickou situaci v zemi a troufá si i na geopolitiku. Neptejte se mě, jak k tomu přišla, neví to ani ona sama.
Její bezprostřední okolí obývá spousta živočichů (například mlok Archibald) i bytostí, které zvířata, narozdíl od lidí, ještě vnímají. Středověcí učenci nazývali ony bytosti nehmotné povahy gnómy, undinami, sylfy a salamandry, tedy elementály – duchy elementů, živlů. S nimi žijí obyvatelé tůňky v přirozené symbióze. Kdyby duchy živlů zajímala politická situace světa, řekl bych, že žába má „informace“ od nich, jenže elementálům jsou takové prkotiny jako geopolitika zcela ukradeny…
Příspěvky
Zbožná slova mloka Archibalda
21. 8. 2016
Jedním z těch lidskému oku viditelných obyvatel tůňky je i v úvodu již zmíněný starobylý mlok Archibald. Povídá se o něm, že byl mlád v době, kdy ještě stály stromy, které se dnes těží coby kamenné uhlí. Archibald je mystik a skoro vůbec nemluví. Když ale něco řekne, ustanou i sylfové šelestit vánkem v trávě a uctivě nechávají jeho slova doznít v tichu.
