Překlady
Tady najdete články které si občas pro radost přeložím ze slovenštiny (a dva z polštiny). Z jiných jazyků nepřekládám, protože jsem asi cizojazyčný dyslektik a nerozumím jim, ač jsem se o to kolikrát poctivě pokoušel. (Přiznávám ovšem, že občas nerozumím ani lidem mluvícím česky.)
Příspěvky
Co nás čeká po roce 2050
4. 4. 2015
Konspirací je jakákoliv dohoda mezi dvěma jednotlivci nebo skupinami, při níž oběma plynou výhody, ale na úkor třetích osob a za cenu poškozování celku. O podstatě takové dohody je třeba přirozeně mlčet. Většina společenského a ekonomického života se dnes zakládá na konspiraci. Hovoří se o romské nebo maďarské menšině, ale já nevidím, že by byly skutečně diskriminovány. Vidím však jednu opravdu diskriminovanou menšinu, a tou jsou čestní lidé, kteří jsou překážkou různým konspiracím a jsou za to tvrdě existenčně vydíráni.
Nejstarší chrám staví historii z hlavy na nohy
6. 2. 2015
Pupeční vrch, turecky Göbeklitepe, skrýval tajemství největšího přelomu, který se kdy odehrál v lidských dějinách – příběh o vzniku civilizace. Stojí v Turecku blízko hranice se Sýrií. Experti z chicagské univerzity tam byli už v šedesátých letech a viděli ze země trčet vápencové kvádry. V domnění, že stojí na byzantském nebo islámském hřbitově, usoudili, že jsou to náhrobní kameny. Až když se tam objevil Klaus Schmidt z Německého archeologického ústavu, intuice mu napověděla, že ten kopec vůbec nezapadá do okolní krajiny – že je dílem člověka. Od roku 1996 tam vede vykopávky. Tak zjistil, že domnělé náhrobní kameny jsou hlavicemi sloupů nejstaršího chrámu světa, sahajících hluboko pod zem.
Sluneční osa dějin a smysl současnosti
20. 1. 2015
Úplně zapomínáme na to, že demokracie ve starověku byla vyhrazena jen svobodným občanům, nikoli otrokům. Instituce otrokářství byla výrazem skutečnosti, že ne všichni lidé jsou svobodní a ne všichni si mohou zodpovědně vládnout sami. Tento starověký předpis dnes musíme zniternit, uvědomit si ho jako čistě duchovní princip: morální právo spolurozhodovat mají lidé jen do té míry, do jaké cílevědomě usilují o vnitřní svobodu, o mravní sebezdokonalování a rozvoj. Vládnout nemohou ti, kteří nevládnou sami sobě.
Moderní antropologie znovu objevuje starobylou nauku o střídání duchů času
14. 1. 2015
Je dobře známým, avšak nevysvětleným faktem antropologie, že rozvoj kultury není rovnoměrný, ale že se odehrává ve vlnách. Velké osobnosti, géniové v každém odvětví umění a vědy se neobjevují osaměle, ale v celých „souhvězdích“, skupinově. Připomeňme si jen mistry klasické hudby: Mozart, Paganini, Beethoven byli současníci. Nebo velké souhvězdí renesančních malířů: Michelangelo, Leonardo, Tizian…
Opice se vyvinula z člověka, nikoli naopak
6. 1. 2015
Postavení člověka v evoluci se jeví paradoxně dvojznačně. Na jedné straně se člověk objevuje fyzicky až jako poslední, po všech zvířatech. Na druhé straně jako by právě on nejlépe ztělesňoval duchovní pravzor, který předcházel všem zvířatům. Vývoj přírody totiž obsahuje dva protichůdné pohyby: jeden je vzestupný a týká se hmotných forem, které se zvedají od jednoduchých ke komplexnějším. Druhý je sestupný a týká se duchovních pravzorů, které sestupují do hmoty a organizují ji.
Chartres – žhoucí ohniště středověké vzdělanosti
1. 1. 2015
Původ posvátných lokalit spirituálních proudů je často zahalen do tajuplných mystérií. Ať už jde o Eleusis, Delfy, Řím nebo jiné. Platí to i o Chartres. Dnes obdivujeme už jen velkolepou katedrálu, zajisté jednu z nejkrásnějších staveb celého středověku. Všechno, co na ní obdivujeme – tisíce skulptur, ohromující portály, stovky skleněných oken – je však třeba chápat jako výraz a projev jistého postoje někdejších stavitelů a umělců, něčeho, co bylo objektem víry a uctívání mnoha lidských pokolení, výpovědí o jejich názoru na život.
Stvoření i evoluce
31. 12. 2014
Stvořil člověka Bůh, nebo vznikl z prvotního koacervátu aminokyselin v praoceánu? Náboženství tvrdí, že byl stvořen a Oparinova a Darwinova teorie, že se vyvinul. Obě strany mají po ruce dostatek důkazů. Kde je tedy pravda? A musí se vůbec stvoření a evoluce vylučovat?
Šmírování budoucnosti
31. 12. 2014
Možnost poznání blízké i vzdálené budoucnosti fascinovala lidstvo od úsvitu dějin. Pravděpodobně již prvotní lidé vypracovali jisté formy rituálního věštění, které se později s rozvojem civilizací vyvinuly v komplikované mantické (divinační) umění. I přes dlouhou historii tohoto úsilí si stále nejsme jisti, zda překonání bariéry času je vůbec možné. Čas je jedním z nemnoha jevů, které se neustále vzpírají pokusům o vědecké pochopení.
Bernardus Silvestris o univerzální jednotě světa
31. 12. 2014
Stvoření světa tu vůbec nevychází ze židovsko-křesťanské tradice biblického příběhu. Duchovní bytost zvaná Natura se obrací na svou matku, na mocnou bytost Nús s výzvou, aby našla přiměřenou a krásnou podobu pro Silvu, která představuje základní hmotnou podstatu všech věcí. V době tohoto duchovního rozhovoru ještě neexistovaly ani hvězdy – vlastně nic, co by lidské oko mohlo vidět, nic materiálního. Kde tedy jsme? Nacházíme se ve světě idejí, v platónském světě původu věcí.