Překlady
Tady najdete články které si občas pro radost přeložím ze slovenštiny (a dva z polštiny). Z jiných jazyků nepřekládám, protože jsem asi cizojazyčný dyslektik a nerozumím jim, ač jsem se o to kolikrát poctivě pokoušel. (Přiznávám ovšem, že občas nerozumím ani lidem mluvícím česky.)
Příspěvky
Je mezináboženský dialog možný? Je možné poznání duchovního světa?
19. 2. 2016
Duchovní hodnoty jsou pilíře kultur. Bez nich se civilizace rozpadají. Rozkvěty kultur v dějinách byly umožněny tím, že nějaká skupina lidí dokázala sdílet společné duchovní hodnoty a uvádět je v život. Klíčová otázka současnosti je pro mě tato: kde má být zdroj takových hodnot dnes? Odkud má jednotlivec čerpat mravní impulsy a jistotu o člověku a jeho místě v kosmu?
Angelologie – nauka o andělech
13. 2. 2016
Po tisíciletí bylo lidstvo přesvědčeno, že vše na tomto světe má svoji nadřazenou duchovní moc: minerály, rostliny, zvířata, člověk, skupiny lidí, řeky, hory a nebeská tělesa; dokonce i časová období mají svého ochranného ducha. Působení andělů bylo přirovnáváno k tvořivému slovu, zpěvu nebo neslyšitelné hudbě sfér, jejímž zněním se utvářejí všechny viditelné formy na Zemi. Život a svět nevznikly v chaosu velkého třesku, ani náhodnou genetickou mutací, ale jako myšlenka, záměr inteligentních a ušlechtilých bytostí.
Lunární rytmus a menstruace
26. 1. 2016
Duše ovlivňuje tělo, ale platí to i obráceně: lunární cyklus ovlivňuje ženskou psychiku. Pokud z něho ženy trvale vypadnou užíváním tabletek, možná se sníží podíl rakoviny vaječníků a dělohy, ale na druhé straně se zvýší výskyt rakoviny prsu a ovlivní to další procesy, které neumíme předvídat. Možná se zbaví nepohodlí měsíčního krvácení, ale budou to duševně jiné ženy.
Epigenetická revoluce aneb Lamarck se směje naposled
6. 1. 2016
Moje duchovní paleontologie je myšlenkovým pokusem pokračovat v renesanční nauce o přírodě. Je to kromě jiného ryzí lamarckismus: zvířata jsou v ní chápána jako ztělesnění, doslova zhmotnění duševních podob citů, vášní. Řekněme, že želva „zkameněla“ proto, že měla konzervativní náladu, láska a nadšení krásou daly křídla ptákům. Tvořivé impulsy pramení v duchovním světě, vlévají se do duší, vyvěrají z nitra ven. Tam se střetnou s požadavky účelnosti a přežití ve fyzickém světě. Podoba tvora je tak výsledkem střetu vnitřní síly s prostředím, a nikoli jen prostředí samotného. Proto v obdobích vlády toho kterého ducha času vznikají přednostně určité formy, bez ohledu na prostředí.
Je čas přepsat historii? O právu na pravdivé dějiny
12. 12. 2015
Poznejte pravdu a pravda vás osvobodí. Pravda je jediný lék. Ale celá pravda je skutečností, která má mnohem víc rozměrů, než si představují ti, jež dnes hovoří jménem vědy. Co se dává za příklad vysloveného mýtu, to se někdy ukáže být holým faktem, a z domnělé vědy se vyklube pověra.
Rytmy v dějinách a starobabylonský kalendář
29. 11. 2015
Babylonskému panteonu dominovalo sedmibožství, sedmice bohů, které ztotožňovali se sedmi tělesy sluneční soustavy pozorovatelnými volným okem. Sín, Nabu, Inanna, Šamaš, Nergal, Marduk a Ningirsu byli duchovními inteligencemi Měsíce, Merkura, Venuše, Slunce, Marsu, Jupitera a Saturna. Tito bohové měli podle představ babylonské astrologie rozdělenu i vládu nad jednotlivými stupni zvěrokruhu, jehož dělení na 360 stupňů pochází taktéž z Mezopotámie. Protože jarní bod se vlivem precesního pohybu zemské osy posune o jeden obloukový stupeň za 72 let, ukazuje jako jakási ručička světových hodin každých 72 let na jiný obloukový stupeň nebeské klenby.
Komu překážejí andělé?
22. 11. 2015
Tato společnost hraje hru, v níž obelhávaní si platí své lháře, aby jim lhali. Poskytují nám alibi pro náš způsob života. Povyšujeme, vyznamenáváme a udělujeme ceny lidem, kteří říkají to, co chceme sami slyšet – až nakonec uvěříme optickému klamu, že jsou to skutečné osobnosti a autority. S pravdou to nemá nic společného. Kněží odvádějí od Boha místo aby k němu přiváděli. Vědci zakrývají pravdu místo toho, aby ji odkrývali. Novináři neinformují, ale dezinformují. Poslanci nehledají spravedlivou společnost, ale „lobují“ (tedy prosazují egoistické zájmy skupin na úkor celku).
Mravní kořeny demokracie a střídání politických ústav
4. 10. 2015
Toho, kdo dnes vchází do parlamentu s tím, že jde lobovat, tedy prosazovat zájem úzké skupiny na úkor celku, by neměli vůbec vpustit, ale rovnou potrestat za pokus pokřivit zákony a za rozvracení smyslu této instituce. Výsostným posláním parlamentu je totiž hledat spravedlnost a pravdu, čili takové zákony soužití, které umožní nejlepší rozvoj obce jako celku.
Původ života z hlediska sofiologie
21. 8. 2015
Sofiologie se dívá na evoluci jako na dialog nebe a země. Duchovní pravzory se vlévají do dědičného proudu v určitém časovém pořádku. Jsou hybnou silou vývoje a bez nich by se nic nepohnulo ze stádia praoceánské řasy, která byla už tehdy dokonale přizpůsobena svému prostředí. Každé zvíře má větší nebo menší podíl na tom kterém pravzoru, podle doby, v níž vzniklo. Tyto pravzory jsou empirickou skutečností, kterou každý může pozorovat nejdřív introspektivně ve vlastní psychologii (nebo v kolektivní psychologii v dějinách) a pokud potom aplikuje tytéž zákonitosti na přírodu, porozumí evoluci. Neměnné typy (pravzory) a postupná přeměna druhů (vývoj) existují současně. Darwin se tyto pravzory pokoušel stáhnout na zem a ztotožnil je se společným fyzickým předkem, což však nelze.
Univerzální rozměr mystické zkušenosti
26. 6. 2015
Všechny kultury po celé dějiny podávaly zprávy o zážitcích zjevení, inspirace, osvícení, které si vysvětlovaly různě: jako vnuknutí božstev, andělů, múz či předků. Časová a obsahová struktura těchto zpráv vykazuje z celosvětového hlediska pravidelnosti, periodické synchronicity, které statisticky překračují úroveň náhody. To nám naznačuje první významnou skutečnost: že mystická zkušenost, navzdory svým rozličným podobám, má společný pramen. Jsou to autentické zážitky, sice dobově a místně vykládané, ale skutečně prožité. Nenáhodná variace svědčí o jejich transpersonálním rozměru. Kdyby byli pouhým produktem individuální fantazie, psychotického sebeklamu nebo účelové fabulace – vznikaly by nezávisle na sobě a tvořily by na časové ose náhodné rozdělení.